Dnes mě šokoval „investiční poradce“ v ČSOB, u kterého jsem se zastavil kvůli Spořícím státním dluhopisům. Vehementně odmítavě mával rukama a nervózně ze sebe sypal: „K tomu vám nic neřeknu. Já vám nesmím radit. Já to s váma jen sepíšu,“ a se slovy: „Všechno máte tady,“ mi předložil letáček ministerstva financí z natřikrát složené A4.

Do banky jsem zašel proto, že mě zajímalo, jak bankéři obyvatelstvu-investorům tuto investiční příležitost vysvětlují. Dluhopisy mě totiž kromě jiných podmínek zaujaly svou konstrukcí – rostoucím kupónem (úrokovou sazbou). Ve svém životě investičního bankéře jsem dluhopisové emise aranžoval a překvapilo mě, že ministerstvo zvolilo právě takovou konstrukci.

I když, nezaujala mě konstrukce jako taková, jako spíš to, že jsem se na speciálních webstránkách pro dluhopisy nedopátral ani kalkulačky ani informací o efektivním úroku, tedy průměrném ročním výnosu za celé období držení dluhopisů do splatnosti. Vzhledem k tomu, že ten je nižší, než úrok ve čtvrtém (4,50%) a pátém roce (6,00%), pokládal bych za vhodné, ne-li slušné, o něm investory informovat. Zvláště potom, jedná-li se o nejširší obyvatelstvo. Nepřekvapilo by mě totiž, že výše zmíněné úrokové sazby v mnohých vyvolají nerálná očekávání výše zhodnocení své investice.

Rostoucí kůpón samozřejmě způsobuje, že efektivní výnos je tím nižší (tedy výhodnost investice), čím dříve investor dluhopis prodá. Například využije-li investor možnost vrátit dluhopis ministerstvu po čtvrtém roce, kdy dostane úrok 4,50%, zhodnotí svou investici 2,48% ročně. A to je na čtyřletém horizontu málo. Otázkou je, budou-li to naši spoluobčané-investoři vědět.

Třeba to vědí a nemají s tím problém. Za dva dny mělo být objednáno dluhopisů za 8,8 miliard Kč. Takže „investiční poradci“ v bankách nepotřebují opravdu dělat nic jiného, než vyplňovat objednávky.

4. října 2011 | Nezařazené | 4 komentářů