Všichni víme, jak málo lidí se v naší branži udrží. Každý z nás nejednou slyšel stýskání, jak je těžké si domluvit potřebný počet schůzek. V té souvislosti mi dvě situace na přelomu roku připoměly citát: „Stěžoval jsem si, že nemám boty do té doby, než jsem potkal muže, který neměl nohy.“

Před koncem roku mě oslovila mezinárodní auditorská firma s tím, abych proškolil jejich auditory a daňové poradce jak telefonovat.  Tito lidé – odborníci v profesi, která má jen málo společného s oslovováním nových klientů – mají telefonovat a domlouvat schůzky s finančními řediteli ve firmách určité velikosti. Někteří z nich mají jen 10-15 firem, kam zavolat. Přitom nesmějí upoutávat pozornost nebo získávat důvěru informacemi jako „pracujeme pro firmu XYZ ve vašem oboru“ nebo „našim klientům jsme vloni ušetřili X milionů korun v nákladech“. Prakticky musí jen dokola opakovat: „Poskytneme vám individuální přístup.“ Tomu říkám řehole.

Ve druhém případě jsem mluvil s bývalým kolegou bankéřem, který již několik let vede malou firmu a tým, který radí majitelům a manažerům firem při jejich prodeji a koupi. Vemte si někomu zavolat studeným telefonátem a v horším případě vysvětlovat jeho asistentce: „Já vám poradím při prodeji vaší firmy, o kterém zatím ještě neuvažujete. Příští půlrok mi zaplatíte 100 tis. korun měsíčně a potom 3% z prodejní ceny.“ Říká se, že prodat životní pojištění je těžké, ale zkuste tohle. 

Snad tyto příklady pomohou otevřít novou perspektivu těm, kdo si nemohou domluvit schůzky, protože „nemají komu zavolat“. Mezi námi žije 8,6 milionů lidí starších osmnácti let a my prakticky nejsme omezení dnem ani hodinou, kdy jim můžeme zavolat, a dokonce ani tím, co jim můžeme říct. Tak si toho važme a využijme dokud můžeme. Přijde čas a legislativa nám to zakáže.

Neříkám, že to máme lehké, ale když se to tak vezme, tak to máme jednoduché.

29. Leden 2011 | Nezařazené | Žádné komentáře